dopis br. kazatele Benáka č. 14


Mílí bratři a sestry!

Díky přechodu na nový formát televizního vysílání jsme se doma odstřihli od tohoto

"časožrouta" - alespoň tedy na čas. Když večer vybyde nějaká ta volná chvilka,
sáhnu po starých písničkách na CD. To už dnešní mládež možná ani nezná a to už
nemluvím ani o těch podivných černých plackách, kterým jsme v dávné minulosti
říkali elpíčka. Když ale při poslechu přivřu oči, Markéta mě sice podezírá, že spím,
ale nespím. Jen se ponořím do vzpomínek na doby minulé, možná i nezralé, ale
krásné a romantické. Při zvuku třeba horalského banja, kytary či houslí jakobych opět
cítil lehký lesní vánek, vůni kouře trampského ohníčku a připálených buřtů smísenou
se sušícími se ponožkami, které jsem po celodenním pochodu vytáhl z kanad. Při
každé další písničce letí v matné vzpomínce i nějaký ten příběh nebo obraz ze života.
A já si najednou uvědomuji, kolik dobrého jsem už směl z Boží ruky přijmout a prožít.
Byly samozřejmě i velmi nepěkné a neradostné chvíle. Ale nemám si vlastně nač
ztěžovat. Vlastně mám dost důvodů k vděčnosti. A velký dík a chvála patří Pánu
Ježíši, že mně jednoho krásného dne našel a vstoupil mi do cesty.
Když mi Boží slovo připomíná, že do křesťanské víry patří vděčnost za všech
okolností, je to na místě, není to nic nepřirozeného.
"A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno
společné tělo. A buďte vděčni." (Kol 3, 15)
"Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu
tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou." (Žd 12, 28)
I v tomto dnes nevlídném čase, který zřejmě nějakou dobu potrvá, nezapomínejme
na vděčnost. Přijali jsme již z Boží milosti hodně. Není ovšem třeba žít jen ze
vzpomínek. Máme naději, že přijdou dny, kdy se opět nadechneme. V životě se to
zpravidla vždy střídalo, ať už to trvalo všelijak dlouho. A to neotřesitelné království
přece ve víře dostáváme a o to jistě nepřijdeme.
Váš
Pavel Benák
České Budějovice 13. 11. 2020

V souladu s omezením podmínek pro shromažďování se 

od 14.10. nekonají bohoslužebná shromáždění a biblické v Trhových Svinech, Krumlově ani Budějicích

Bohoslužby pouze v internetovém přenosu. Všechna ostatní setkání se do odvolání nekonají.

Podrobnosti najdete na https://koronavirus.mzcr.cz


Bc. David Novák, M.Th.

předseda Rady Církve bratrské

říjen 2020

Milé sestry, milí bratři,

ještě před pár dny byl provoz našich sborů a životů zpět
v normálu, vypadalo to, že jsme z pandemie vyklouzli poměrně snadno a
že se naší zemi podobně jako při jiných celosvětových katastrofách to nejhorší
vyhnulo. Netvrdím, že se nic nestalo, že zvládnutí pandemie bylo přinejmenším
pro některé vrstvy obyvatelstva jednoduché. Asi se ale shodneme, že to mohlo
být podstatně horší, a to zvláště při srovnání s jinými zeměmi, kde téměř
nebo úplně zkolabovalo zdravotnictví a lidé umírali po stovkách.

Nyní jsme v situaci, kdy je Česko na prvních místech na světě
v poměrném počtu nakažených za týden, reálně hrozí přeplnění nemocnic a...
nebudu pokračovat, špatných zpráv je okolo nás dostatek.

Tváří v tvář špatným zprávám se ukazuje, že jedno z bojišť je
naše mysl. Jakkoli je třeba být informován, je zároveň třeba dávat si pozor,
jak moc do sebe informace vpouštíme. Ne nadarmo Písmo hovoří o proměně mysli (Ř
12,1) a směruje nás, nad čím máme přemýšlet (Ž 105,2; Fp 4,8).

Nepíšu, abychom ignorovali realitu, ale aby temná realita, která ovládá
naši dobu, nebyla tím, co nás válcuje a doslova zaplavuje naši mysl. Chci nás
povzbudit, abychom v těchto dnech do mysli, a tím i do srdce vpouštěli i
Boží pohled a naději. Naděje tak, jak ji popisuje Písmo, totiž není naivním
optimismem ani ignorováním reality, ale hlubokým vědomím, že Pán Bůh má naše
životy ve svých rukou a že je dobrý navzdory tomu, že život a okolnosti někdy
bolí. Je normální prožívat strach, ale strach a panika nás nemá ovládnout, a
v tom si sami nepomůžeme. Potřebujeme jak Pána Boha, tak společenství
církve.

Se znepokojením sleduji veliký nárůst různých konspiračních teorií,
které si mezi sebou přeposílají i křesťané a která bagatelizují covid-19.
Prosím, ptejme se po původu informací, přemýšlejme, kdo je šíří, a pokud je
sdílíme, velmi važme, co přeposíláme. Je omezena naše svoboda, ale
nesrovnávejme to s dobou totality. Nerespektování nařízení nošení roušek
nebo sociální izolace skutečně není projevem toho, že posloucháme "Boha více
než lidi", ale obyčejné hlouposti a nezodpovědnosti.

Právě v této době se mohou a vlastně musí naše sbory projevit jako
skutečná rodina. Řada lidí se ocitne v sociální izolaci, a i když telefon
nenahradí osobní návštěvu, nepůjde-li to osobně, cíleně kontaktujme především
osamělé. Oni sami si o kontakt většinou neřeknou. Spolu s kontakty buďme
proaktivní s nabídkou praktické pomoci. Doporučuji den nezačínat četbou o
počtu nakažených, ale... však víte čím. V mnoha sborech se v první vlně
osvědčily nejen on-line bohoslužby, ale i různé formy on-line biblických
skupinek. Protože se nebudeme moci scházet, pokračujme v této formě. Nepodceňujme
seniory, že "na to nejsou". Jsou často flexibilnější, než si myslíme!
V našich sborech je řada zdravotníků a členů ZIS, podpořme je, třeba "jen"
poděkováním. Modleme se za regionální či celostátní politiky, kteří
v našich sborech působí a kteří vlivem pandemie budou stát před nelehkými
volbami. Stejně tak se modleme za učitele, kteří se opět ocitají
v nestandardní situaci, i za rodiny, které v důsledku karantény musí
čelit náročným výzvám. Přinášejme na modlitbách náš stále více se polarizující
národ. V neposlední řadě se ptejme, co nás touto situací Pán církve učí.

Vždy, když došlo k nějakému otřesu, nejen společnost, ale i církev
si ohmatala svoje základy. Kdyby se někdo ve vašem městě zeptal, co je církev,
mnozí by asi ukázali na místní kostel nebo na vaši modlitebnu. Jaksi
automaticky si lidé spojují církev s "kde", tedy s místem. Jenže církev
v původním slova smyslu spíše ukazuje na "kdo" nebo "kteří". Eklézia
v původním významu znamenala ty, kteří jsou svoláni za nějakým cílem.
Církev je tedy především svolání těch, kdo jsou povoláni Kristem nést
evangelium. Tento úkol a poslání zároveň není závislé na místě, jakkoli mít se
kde scházet je nepochybně bonus. Proto se nemusíme bát ani opětovného dočasného
uzavření našich sborů, i když se nepochybně jedná o nepříjemný zásah. Církev a
sbory s dobrými základy a jasným posláním to ale neohrozí.

Druhá vlna pandemie a její následky budou zřejmě těžší, než tomu bylo
před půl rokem. Modlím se, aby to, co prožíváme a prožívat budeme, prověřilo
naše základy. Aby to, co není z Pána Boha, odpadlo, a to, co z Boha
je, aby vydrželo. Třeba v duchu textu "Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je,
jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: 'Toto
je můj lid.' A oni řeknou: 'Hospodin je můj Bůh.'" (Zach 13,9)

Váš v Kristu

David Novák



K zamyšlení

Tohle tu ještě nebylo; tedy Velikonoce ano, ale pandemie coronaviru a s ní spojená opatření, to je něco neskutečného. Vkrádá se otázka, zda se máme bát.

Asi jak čeho.

Jedním si můžeme být jisti: existuje horší virus, než je Covid-19. Je to virus, který je dříve či později 100% smrtelný. Bible ho nazývá hříchem. Každý z nás je jím nakažený a není v našich silách najít lék. Právě o Velikonocích si více než kdy jindy připomínáme, že Bůh lék má - je to milost. Bůh poslal svého Syna Ježíše, aby zemřel místo nás. Ježíš byl lidmi odsouzený jako zločinec a toto odsouzení z lásky k nám přijal. A o velikonoční neděli si připomínáme, že láska je silnější než smrt - Pán Ježíš vstal z mrtvých! Ano, smrt, jako nevyhnutelný důsledek hříchu, je na lopatkách.

Už jsi si vzal lék na hřích? Tedy, přijal jsi milost, kterou Bůh nabízí? Ne? Není na co čekat! Popros Boha o odpuštění a milost, které nabízí. Odevzdej Bohu svůj život, svěř se do jeho rukou a rozhodni se žít s Ježíšem.

"Já jsem vzkříšení i život," řekl Ježíš. "Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?" (Bible,Jan 11:25-26)

Doba není lehká. Pokud patříš Ježíši, můžeš přijmout za vlastní mnohá povzbuzení zapsaná v Bibli. Např.

Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.

Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."

Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.

Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.

(Žalm 91,1- 4)


Dopis bratra kazatele č.9

Milí bratři a sestry!

Když se tak ohlédnu nazpět, co mi bylo poslední dobou inspirací, tak to byly pohledy z okna. Respektive pozorování měnícího se počasí. Tak to na jaře bývá, ale možná v minulých letech na pozorování nebyl čas. V tomto týdnu nám prý na Šumavě opět mrzlo. Inu májové počasí a ty výkyvy jsou opravdu citelné. Značné výkyvy mají i informace o vývoji pandemie a zvláště pak představy vlády o uvolňování restrikcí a obnově života. Oproti předpokladům přišly najednou příznivější zprávy. Takže se už brzo alespoň částečně budeme moci začít scházet. Jen doufám, že to "májové" oteplení situace nebude opět zmraženo. Ne vše asi záleží na nás, ale svým dílem můžeme přispět, když zachováme jistou obezřetnost a odpovědnost, abychom čínskou nemoc příliš nepodporovali. Myjte si sami ruce a neprskejte na své bližní.

Nejen počasí je vrtkavé, ale i náš život nám někdy připraví různé zvraty. Občas přicházejí nepříjemná překvapení a někdy i nečekaně radostná překvapení. Tak tomu dosud většinou na světě bylo. A přece tu je něco pevného a stálého, o co se můžeme opřít. I ta jarní zelená tráva jednou uschne a mně se vybavuje slovo z proroka Izajáše 40, 7 - 8: "Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky."

Pravděpodobně tato neděle bude poslední, kterou budete sledovat jen ze svých domovů. Od neděle 17. 5. by mělo začít naše setkávání při bohoslužbách, i když ještě v omezené formě, ale zato dvakrát - 9. 30 a 17.00 h. Vše se o podmínkách dočtete na našich webových stránkách. Opět prosím, abyste se sami rozhlédli, jestli se potřebné informace dostaly ke všem a pomohli si případně s přihlašováním účasti na shromáždění na webovém rezervačním formuláři. Zpočátku bude třeba regulovat počty. Pokud to naši skvělí technici zvládnou, tak i pro následující neděle by mohl být dostupný i nějaký přímý přenos z modlitebny. Tak uvidíme, doufám, že se uvidíme.

Váš

Pavel Benák

České Budějovice 6. 5. 2020

VÝZVA KE SPOLEČNÝM MODLITBÁM V TĚŽKÉ DOBĚ

Církve sdružené v Ekumenické radě církví vyzývají společně křesťany v České republice k modlitbám za nemocné a za lidi v karanténě, ale také za ty, kdo jsou v první linii boje s epidemií, za zdravotníky, policisty, vojáky, hasiče a za všechny, kteří svou službou a nezištnou pomocí nesou riziko nákazy.

Vyzýváme farnosti, sbory a náboženské obce členských církví ERC aby během nedělních bohoslužeb po dobu trvání omezení pohybu osob v modlitbách pamatovali na všechny ohrožené epidemií i na ty, kteří svým nasazením pomáhají obětem nebo udržují naši společnost v chodu.*

K tomu mohou církve využít následující přímluvy a modlitbu:

Modleme se:

- za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,

- za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží skrze preventivní opatření zabránit eskalaci šíření epidemie,

- Za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná preventivní opatření, chovali se zodpovědně k sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,

- za lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu fyzickému i psychickému, aby měli dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhali rezignaci,

- za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení a zvládali úkoly na ně kladené, aby nepodléhali pasivnímu trávení volného času a zahálce, ale nacházeli inspiraci k vlastnímu rozvoji,

- za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu,

- za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti evangelia prostřednictvím internetu, pastoračních rozhovorů, telefonů či jiných komunikačních kanálů,

- za pokoru a odevzdanost celé situace Pánu Bohu, za ochranu před nákazou, za milost pokání a novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě mnohých lidí.

Amen.


Milé sestry a bratři, ráda bych nabídla a upozornila na službu nemocničních kaplanů v nemocnici v Českých Budějovicích. Kaplani mohou po dohodě s ošetřujícím lékařem navštívit nemocného, (především vážně nemocné a umírající pacienty), nabídnout mu svoji přítomnost, rozhovor, modlitbu, zprostředkovat komunikaci s blízkými. Právě teď v době, kdy nejsou možné návštěvy v nemocnici, může být tato služba pro Vás pomocí. (fotka z příspěvku Nemocnice TGM Hodonín, fotky na Timeline)

Kontakty:

Telefon i Whatsapp 601 308 584
Telefon 776 688 602
email: kaplan@nemcb.cz

S přáním Božího pokoje

Ludmila Míchalová Mikšíková a Ondřej Doskočil


Jako církev jsme součástí světa a vnímáme
odpovědnost za svoje jednání, které má dopad na naše okolí. Uvědomujeme si, že
vývoj případné epidemie se bude podstatným způsobem odvíjet od chování nás
všech.

V souvislosti s epidemií
koronaviru nás Pán Bůh skrze Písmo vybízí, abychom světskou vládu brali vážně
(1Pt 2,13). Učí nás vnímat znamení posledního času (Mt 24,28-29), ale v žádném
případě se nenechat svést a zmást (2Te 2,2). Vede nás k přiměřené křesťanské
reakci, zvednout hlavy, nepropadat strachu ani zoufalství (Lk 21,28) a být
světlem a solí světu (Mt 5,13-16).

Tváří v tvář dnešní situaci,
doporučujeme našim členům a sborům sledovat a respektovat nařízení státní
správy i místních samospráv, včetně zákazu veřejných shromáždění. Brát vážně
svůj zdravotní stav; v případě potíží dýchacích cest, které by mohly být
indikátorem koronavirové nákazy, řídit se pravidly stanovenými státem.

Naléhavě doporučujeme všem členům, aby se
nepodíleli na šíření neověřených a poplašných zpráv, zejména takových
interpretací koronavirové nákazy, které v ní vidí výzvu ke zkratkovému
chování, nešiřme paniku, ale předcházejme zbytečným komplikacím.

Velmi doporučujeme pamatovat na nemocné ve
svých modlitbách a naléhavě se přimlouvat i za celou společnost, aby nás
všechny Pán Bůh milostivě chránil.


Stanovisko Rady Církve bratrské k riziku epidemie

Návazné vyjádření Davida Nováka a Petra Rause ke koronaviru

Milé sestry, milí bratři,

situace se
rychle vyvíjí, přitom narážíme na skutečnost, že ne všichni v CB si
poměrně mírně formulované vyjádření Rady vyložili s potřebnou naléhavostí.
Na základě analýzy Pavla Chrásky si proto dovolujeme poslat ještě sami za sebe
konkrétnější doporučení:

Je zřejmé,
že bohoslužby, na kterých se schází více než sto lidí, konat nesmíme. Přitom
nejde o jednotky, nebudeme se scházet ani v počtu 99, protože nejde o
literu zákona, ale o ochranu lidí (zejména starších generací) a o svědectví
světu. Při podobných nákazách v minulosti Pán Bůh církev z údělu ostatních
nevyňal.

Stejně tak
není možné svolávat v počtu nad sto účastníků běžná členská shromáždění.

Otazník se
objevuje u výročních členských shromáždění, která schvalují účetní uzávěrku.
Mohlo by se zdát, že by se (s odvoláním na skutečnost, že se zákon netýká
shromáždění svolaných na základě zákona) tato členská shromáždění scházet
mohla. My ale svoje uzávěrky státu nepředkládáme, jednalo by se tedy o čistě
formální argument. Podobně volba staršovstva není v horizontu tří měsíců
řádným důvodem; podle Řádu správy CB se v případě nezvolení nového
staršovstva funkční období starého automaticky prodlužuje o tři měsíce
(§ 80). I v těchto situacích tedy pamatujme, že podstatná je pro nás
ochrana lidí a svědectví světu, a ani tato shromáždění (hlasovací a volební)
nesvolávejme.

Pokud by
měla karanténní opatření trvat déle než tři měsíce, doporučili bychom využít
způsobu předstihové volby, rozdělit sbor na části a staršovstvo zvolit
v postupných krocích. Přitom by bylo možné stejným způsobem schválit i
účetní uzávěrku.

Nad všechny
tyto praktické rady a doporučení ovšem chceme připomenout, že za všech
okolností zůstáváme v rukou Božích. Podstatná zůstává důvěra v jeho
smilování a milostivou péči. Současně ovšem i náš úkol zůstávat svědectvím a
pomocí světu kolem nás. Přitom se chceme snažit rozpoznávat, co nám Pán Bůh
chce různými životními situacemi povědět a k čemu nás chce vést.

S přáním
pokoje

David Novák

Petr Raus